Rozdělení složek osobnosti člověka provedl Sigmund Freud.
Naší osobnost tvoří tři složky, id což je složka pudová, označuje naše vášně, přání, touhy, spontánnost...působí nevědomě a na proti němu stojí ego.
Ego, které je racionální, řídí se principy svědomí, povinností v podstatě tím, co je správné, stojí na proti id, hnaného pouze našimi touhami bez nějakého většího uvažování.
Superego je v podstatě výsledek naší výchovy, která nám byla vštěpována, to jací máme být, jak se máme chovat, prahne po ideálech a "dokonalosti".

Toto je lehká definice, která vám vlastně nic neřekne, tak jste ze tří složek, ale to vám neodpoví na to, kdo jste.
Kdo jsem? Kam patřím? Jsem? ...
Zeptejte se někoho, "Kdo jsi?". Pravděpodobně se vám dostane odpovědi, ve které se dozvíte jeho jméno, postavení vůči vám nebo vůči společnosti. Ovšem když si samou otázku položíte sobě a odpovíte si nějak takto, nebude pro vás dostatečně uspokojivé, chcete víc. Ale co víc?

Jste samostatně myslící tvor. Můžete uskutečnit naprosto cokoli. Vše je jen o myšlení, jste vlastně takoví jací si myslíte, že jste... Ale o myšlení až jindy, i když s tím úzce souvisí.
Samozřejmě každý máme určité povahové rysy ovlivněné různými faktory, ale nic není nezměnitelné, trvalé.
Tohle není návod, neřeknu vám analýzu vaší osobnosti ani nic takového. Každý je jedinečný, každý může být takový jaký chce.

Mě například baví zkoumat hranice člověka. Hranice psychické i fyzické. A postupem času zjišťuji, že já vlastně žádné nemám, tudíž bych měla mít snížený pud sebezáchovy a tím pádem být nyní pomalu už mrtvá.
Ale ne, člověk není tím co si myslí, že je.

Lidé se bojí toho, co je uvnitř a přitom je to jediné místo, kde naleznou všehcno. Je to proto, že když vše utichne, všechny zvuky a kolem není už nikdo jiný jenom ty sám, tak máš možná trochu strach. Strach, protože najednou ti všechno připadá tak prázdné.

Není to tak?

Pokud chcete odpověď na to, kdo skutečně jste musíte hledat, pátrat uvnitř. Možná, že nenajdete vůbec nic, ale podstatný není cíl nýbrž cesta k němu, třeba si něco uvědomíme, třeba ne...