Skicy - tužka

18. října 2013 v 13:48 | *wif |  kresba
Skicy, které jsem kresila ještě na umprum :) A zjistila jsem, že se mi postupem času líbí čím dál tím víc, i když jsou odfláknuté a jedna mi zabrala +/- 2 minuty :) Kdyby byly více propracované, tak by z toho mohlo vzniknou i něco fakt dobrýho. I když tohle je můj styl zvaný "s ničím se neseru, prostě to tam naflákám" :) Ale ty obrázky v sobě prostě mají svoje kouzlo :)
Jo a jsou jen vyfocené, vážně nekreslím na šedý papír :)

↓ více ↓
 

Jim Morrison - přírodní uhel

26. ledna 2013 v 13:47 | *wif |  kresba




Nemám co napsat...
Přítel mi tu hraje Kometu a mě je krásně.
...byla jak reliéf z pod rukou umělce, který už něžije....
...jak socha Davida z bílého mramoru...

Večerní čtení

27. srpna 2012 v 23:13 | *wif |  útržky noci
Ve zlatých klíckách zavřeni, mocí svých pánů sevřeni
Čas plyne na podivných strojích, doba však stále stojí
Den a noc se střída, avšak panuje stále stejná bída
Bída, chudoba lidských srdcí, které tak stále trpí
V hladině vodní se svět zrcadlí, nevidíš tam sebe, avšak ukazuje jen tebe

Nemusíš chápat, aby jsi cítil...
 


Yves Saint Laurent - Mondrian dress

3. června 2012 v 19:32 | *wif |  kresba
Kvalita na nic, ale co se dá dělat měla jsem po ruce jen mobil =))


Můj malý princ...

17. srpna 2011 v 18:00 | erika |  pohádkování
Příběh psaný asi před rokem či dvěma. Dramatické, romantické, takové no...
________________________________________________________

Stála jsem tam, uprostřed polí, vítr mi foukal vlasy do tváře a já jen tupě zírala do dálky. Nepřemýšlela jsem, nesnažila se spatři mimozemský úkaz, nic podobného. Jen jsem to chtěla zas cítit, připomenout si jaké to bylo. Jaké bylo, když jsme běhali po kopcích, občas se zabořili do kupy sena a divoce se líbali.
Ale teď to bylo jiné, i když krajina stále zůstávala stejná už to nebylo jako dřív. Teď jsem tu totiž stála sama, už tu nebyl nikdo, kdo by mě líbal nikdo, kdo by se mnou běhal po polích a při západu slunce tančil do rytmu cvrččích písní.
Můj malý princ navždy zmizel. Už mě nikdy nevezme s sebou do říše svých snů. Neukáže mi vlkodlaka plížícího se parkem ani mořskou panu slunící se u rybníka.
Protože můj malý princ odešel. Odešel všechny své sny prožít.

Další články